Letní výcvikový tábor aneb psí škola hrou

     Děti odjely s babičkou a dědou do Itálie a mně vyvstala otázka: Co s načatým večerem?! Vlastně nejen večerem, ale i celým týdnem, co děti budou pryč. Rozhodla jsem se věnovat ho Ebince a společně jsme se přihlásily na letní tábor, který pořádala kynologická organizace  v Plzni na Doubravce. Sešla se tam pěkná směska psů různých plemen, ale i věku.

     Začali jsme větší společnou procházkou, aby se hafani proběhli, pomalu se očichali a skamarádili. Po procházce jsme se věnovali agility. Kluci postavili překážkovou dráhu, která se skládala z přeskoku překážky, proběhnutí tunelu a překonání lávky. Začalo se pomaloučku, polehoučku, kdy pejskové měli projít tunelem. Rovnou vám řeknu, že se Ebince ten tunel ale vůbec nelíbil. Tedy abych nepomlouvala jen Ebi, ten tunel se nelíbil většině pejsků. Když jsme zvládli žlutý tunel, čekal nás červený. A bylo to tu znovu. I jen změna barvy tunelu dala  pejskům zabrat, ale i ten se nám nakonec podařilo překonat. Pak následovalo přeskočení překážky, což nebyl až takový problém, ale nejhorší byla asi lávka. Nahoru to ještě šlo, ale dolu to hrozně klouzalo (chyběla tam totiž tak polovina zarážek) a to se Ebi docela bála a nechtěla slézt dolů. Nespala tam, nakonec si dala říct a dokázala to. Po obědě byla zase procházka a pak se cvičila poslušnost. Ne, že by Ebinka byla nějaká hvězda, ale tohle  jí šlo skvěle. Samozřejmě, že jsme už něco měli natrénováno z domova, ale např. takové odvolání od ostatních psů nikdo neměl. Je to prostě závislák. Zase naopak takový povel „volno“, ten bychom asi na případné zkoušky musely dlouho trénovat.

     V úterý byl obdobný program, jen musím Ebinku pochválit. Do oběda jsme tunely i lávku dopilovaly tak, že šla bez zaváhání.

     Ve středu se konal výlet na celé dopoledne a odpoledne jsme se dozvěděli něco málo o tom, co v Plzni s pejskama smíme a co nesmíme.

     Čtvrteční ráno začalo celkem dobře. Už asi tušíte, že se něco stalo, když takhle začínám, a máte pravdu. Ebi spadla z lávky. Vůbec nevim, jak se to stalo, zda jí sklouzla zadní noha a stáhlo jí to. Byl to takový mžik, že jsem jen zaregistrovala ránu a Ebinka ležela na zemi. Naštěstí se jí vůbec nic nestalo, jen zakvikla. Ani nekulhala. Ale to byl konec. Od té doby už nechtěla ani do tunelů, ani přes překážky. Pak se trénoval aport (to už byla docela v pohodě – hlavně bylo to na jiném místě ) a odpoledne byla vycházka do města, aby si pejsci užili také trochu toho vzrůša kolem městské dopravy.

     V pátek byla přednáška s veterinářem, zkouška překonávání různých povrchů pejsky a nakonec závěrečný závod. Ten měl 2 části a to agility a poslušnost. Tak v té první  jsme víceméně pohořely. Ač bylo na výběr několik překážek, ze kterých jsme měly absolvovat 5, zvládly jsme jen 2. Zřejmě měla strach z té lávky nebo celkově z toho místa, kde spadla, protože i když jsem si tam s ní jen hrála,  táhla mě s hračkou v tlamě od tamtud pryč.   Nakonec ani já jsem jí nedodala odvahy, protože  jsem byla sama nervozni z toho, zda vůbec na něco po tom pádu půjde. Ve finále jsme zvládly přeskočit překážku a jeden tunel a mazala pryč. Radši jsme zbytek vzdala, abych to ještě nějak víc nezhoršila. Zřejmě bychom potřebovaly tak další týden, aby se zase rozkoukala.  V poslušnosti to bylo dobrý, i když se hodnotil nejen výkon pejska, ale i přístup psovoda. Nakonec jsme skončily třetí, prý ocenili i to, že jsem Ebinku vůbec dostala na ty 2 překážky po tom co se stalo s přihlédnutím k  jejich nedůvěřivé povaze. Dostaly jsme diplom za absolvování kurzu a vyhrály jsme pytel granulí. Někdo by zajásal, ale já jsme to tady ještě nikde nepsala, já už tak měsíc vařim (myslim pro psa, pro rodinu už jsme musela začít dřív).  Ebina totiž granule úplně přestala žrát. No, kočky se budou mít fajn. Hlavně aby nezačaly štěkat.

     Myslím, že tábor svůj účel splnil, protože naším hlavním cílem bylo sbližování s pejsky. Akorát škoda toho pádu.

Tady je pár fotek Jsou jen z vycházek, při cvičení jsem fotit nestihla (a to i tak byla na spoustě fotek jen prázdná louka. Ty psiska mi vždycky někam zdrhli než jsem to stačila zmáčknout. Ale nebojte, ty jsem sem nedávala.)

webdesign : RM soft