První koupání

     Bylo vedro jako ...., jako ..... no jako teď v srpnu skoro každý den.  V podvečer jsme se rozhodli, že vyrazíme s Ebinkou k místnímu rybníku vyzkoušet, jestli už vleze do vody. Její moto: „Jen dva prstíky tam strčíme a hned zase půjdeme ..“, jsme dnes konečně překonali. Opravdu, byla ochotna namočit do vody pouze tak ty drápky a víc nic. A to ještě takovým stylem, že když jí tam někdo hodil klacíček – fakt jen na kraj, protože dál to ani nemělo cenu, tak natáhla krk dopředu (žirafa hadr), strčila tam pouze půlku předních tlapek,  zapřela se a celá našponovala takovým způsobem, že kdyby jí někdo jen cvrnknul do ocásku, tak stoprocentně přepadla.

     Děti nelenily a hned vlezly do vody. Špína, nešpína, jim to prostě nevadí. Ebi chvíli koukala a pak je začala štěkáním přivolávat zpátky. Nebo že by jim nadávala?  Odvážila se  namočit dokonce i zadní nožky, a dost. Tak jsem šla i já.  Nejdříve mě zkoušela štěkáním zastavit  (nadávat by si snad nedovolila, nebo že by jo?), ale když jsem šla dál, dodala si odvahy a šla taky. No šla, ani takový cirkusový kůň by se za takový styl chůze nemusel stydět. Tlapy zvedala až k nosíku a cákala na všechny strany.  A pak se to stalo! Plavala. Najednou prostě nevystačila, a tak jí nezbývalo nic jiného než začít plavat. Tedy nezbývalo ..., někteří CC prý zkouší chodit po dně i v místech kde už nevystačí, ale Ebinka ne (to prý zkusí až příště). Pravda, její plavecký styl je tak trochu zvláštní (čubička to nebyla, hlavu měla až v oblacích a spíš to připomínalo kraula), ale plavala. Chtěla jsem jí hned pochválit, jak je šikovná, ale místo toho jsem si vykoledovala pěkný šrámy na noze. Jak jsem se k ní blížila, tak jsem neodhadla délku její tlapy a šup, zrovna jí vystrčila ven a sjela mi po celým stehně. Prý abych z toho, kromě toho zmáčeného a zabahněného oblečení, taky něco měla. A mam. Už to hraje všemi barvami. Takže až se mi to zahojí, vyrazíme znovu.

     Škoda, že jsme sebou neměli foťák.

Druhé plavání

     Tak jsme vyrazili znovu k vodě. Tentokrát jsme si vzali posilu a to malého jorkšírka jménem Sindy.  Ale Ebi se rozhodla, že plavat prostě nebude. Vlezla do vody po bříško a dost. Jako by říkala: „Dál už mě nikdo nedostane!!“  Taktika vzít s sebou jiného pejska se tak trochu minula účinkem,  protože Sindy už dávno plaval a Ebinka měla vodu pouze po

kotníky ...  No, to jsme trochu  neodhadli. Tak to asi budeme muset zkoušet dál a nebo se smířit s tím, že plavání není její hobby.

webdesign : RM soft